SAFARI.cz

Oshův ašrám v Puně

International meditation centre
očima české tantričky
Proč zrovna do Puny ?
Odletěla jsem do Puny v lednu tohoto roku již potřetí. Myslím že je to místo hluboké transformace. Tentokrát, vyzbrojena předešlými zkušenostmi jsem měla záměr meditovat, naučit se být ve svém centru, zúčastnit se tantrických seminářů a potkat nové lidi. Chtěla bych se podělit jak se dá do Oshova centra přijet, jak tam pobýt a za kolik. Chtěla bych říci o možnosti učit se Tantru a zároveň několik osobních zkušeností. Ten, kdo se chce dozvědět víc, může vyhledat informace na Internetu na adrese www.osho.com .
Co vlastně Oshovo centrum nabízí ?
Především možnost zúčastnit se každodenních mediací. Ráno od šesti začíná dynamická meditace. Po ní následuje možnost sledovat na videu některou z Oshových přednášek, pak od půl jedenácté je dopolední mediace - většinou víření nebo Vipasána. Od dvanácti bývá Nataráj nebo jiná meditace, taková v níž je hodně pohybu nebo zpěvu. Odpoledne je Nadabrahma meditace a ve čtvrt na pět začíná Kundalíní, kterou končí den a která je způsobem jak nechat celý den za sebou. Pak následuje setkání celého ašrámu - takzvané setkání bílých rób. To proto, že jsou na něm všichni oblečeni v bílých róbách a setkávají se před sedmou při oslavě a uzavření dne. Většinou je to asi dvaceti minutový tanec, k němuž hrají různí hudebníci, střídají se různé žánry. Po dvacetiminutovém tanci následuje z videa hodinový Oshův proslov na nejrůznější téma. Každý den je část z jeho proslovů, ty na sebe navazují, ale dají se poslouchat i odděleně. Každý den prožíváme nějakou zkušenost a důležité je naladit se a poslouchat mistra. Opustil tělo před více než deseti lety. Pouští se to z videa na velké plátno. Je tam minimálně dva tisíce účastníků, ale v sezóně se tam sjede třeba i deset tisíc lidí najednou. Pak je čas na další jídlo a začínají večerní programy. Například je možnost se zúčastnit večerní meditace, nebo koncertu, nebo různých setkání. Dvakrát týdně je tam diskotéka, bez alkoholu. To vše se dá pořídit v ceně denní vstupenky, která stojí stopadesát rupií, což je něco kolem 120 korun. Ale je možné si koupit i desetidenní vstupenku za 1200 rupií, takže pak vychází jednodenní vstup na stodvacet rupií (pod 100,-Kč).
Ale centrum nenabízí jen meditace
Pak je tam nabídka denně asi tak třiceti až čtyřiceti různých kurzů, které trvají od jednoho dne až do měsíčního pobytu. Ty kurzy jsou rozmanité. Od masáží, Reiki, nejrůznější psychoterapeutické kurzy, např. hledání vnitřního dítěte. Mnoho tanečních skupin, práce s tancem a pohybem. Přes různé tréninky v hypnóze, aurasomě. Nejrůznější ezoterické směry. Všechna duchovní zaměření, která respektuje učení Osha, jsou vítána. Osho není zástupcem žádného náboženství. Je tam možné prezentovat jakékoliv nabídku. Učitelé jsou velmi zkušení a pečlivě vybráni, a ti zase většinou vítají možnost setkat se s lidmi z celého světa Tyto kurzy jsou samozřejmě placené zvlášť a každý si je podle svých zájmů a možností. Hledá to, co se chce sám naučit nebo přivést do své každodenní práce nebo to pak učit ve vlastní zemi. Ceny se pohybují kolem 1500 rupií za den. Pro nás to není levné, ale pro západního meditačního turistu jsou ceny přijatelné. Také jsem si musela rozvážit co můžu a co chci.
Kromě toho je možné si zaplatit večerní nebo ranní akce, které jsou většinou takovou ochutnávkou toho, co se učí v celodenních kurzech. Takže je možné třeba ráno od osmi nebo od půl osmé chodit na hodinové ranní kurzy, třeba na Čchi kung, aikido, ranní zpěv, jógu nebo meditační aerobik. Ve večerní nabídce jsou třeba večery Tantry, nebo večery tance, nebo emocionální čistění nebo jakýkoliv jiný podobný program. Večerní programy stojí v průměru 400 až 500 rupii za večer. Tedy kolem 350 až 400 korun. Takže v centru je možné i jenom meditovat, nebo dělat kurz.
Nejenom. Kdo je umělecky nadaný, může tvořit v art studiu, obrovské dílně otevřené celý den. Tam má k dispozici vybavení a může tam třeba malovat, nebo sochat, pracovat s hlínou. Zároveň se tam i učit nebo sdílet zkušenosti. Kdo chce dlouhodobě pracovat na nějakém projektu, třeba na semináři Gurdijevovy pohyby, jejichž příprava trvá měsíc, tak pravidelně chodí na přípravu. Podobně kdo chce pracovat se zpěvem nebo hudební nástroje. Kdo něco umí, může to ukázat ostatním, nebo se tam může jen učit. Může se zapojit do orchestru. Nebo mim předvedl "one man show". Vždy je to v kontaktu s Oshem. Meditační centrum je otevřeno pro každého, kdo chce na sobě pracovat.
Když se naopak chce vyžít v pohybu, může navštívit sportovní areál, bazén, tenisové kurty, stolní tenis a tam si zasportovat. Ale i sport je provozován tak, že to není o vítězství, o soutěživosti. Je to o udržení pozornosti, tedy hrát a být naprosto přítomen. A nezáleží na tom, kdo vyhraje. Když se nechce ani to, tak může sedět v jedné ze dvou obrovských zahrad a tam si třeba číst, nebo odpočívat. A pokud se mu vůbec nechce hovořit nebo se zapojovat do činnosti, , když chce být sám a dívat se co se děje uvnitř, tak si prostě vezme placku : "In silence" tedy "Jsem v tichosti, v klidu" to je všemi respektované a nikdo na něj nemluví.
Jídlo a ubytování
V ašrámu nemůžete být ubytováni. Spí se mimo ašrám a do ašrámu se dochází. Můžete se půjčit kolo nebo motorku. Ale já bych na ničem nejezdila, protože i když je ašrám na kraji města, doprava, hluk. Neustále se valí hlavní silnicí mnoho kol, motorek, rikš a to strašně smrtí. Taky tam běhají haldy psů, vrstvy prachu, pěších. Dopravní nehody jsou velmi časté. Já jsem byla radši tam, odkud je možné dojít do ašrámu pěšky, během pěti deseti minut. Najít ubytování je velmi lehké. Není třeba nic rezervovat a organizovat. Ceny jsou různé. Obyčejný pokoj v bytě kde jsou tři pokoje se společným příslušenstvím pokoj na měsíc 4 - 6 tisíc rupií. Pro dva je cena stejná takže je to tak kolem tří až pěti tisíc na měsíc. Západní turisté si berou dražší pokoje, ale kdo chce ušetřit, má tuto možnost. Byt nebo pokoj s vlastní koupelnou stojí kolem deseti tisíc rupií. Co se týče jídla, tak v ašrámu jsou tři restaurace a cofee bar, které mají různou dobu otevření, takže je stále něco otevřeno. Je možné přicházet před šestou na meditaci a odcházet večer kolem desáté. Je dobré přicházet na celý den, udělat si svůj režim, Je možné tak sedět a číst, být v parku nebo jinak trávit den. Prostředí je velmi čisté, příjemné. Stará se o to mnoho lidí, kteří mají tu pracovní meditaci. Je to lepší než pobývat venku. Venku je to vytrhávání z reality. Je dobré pokud možno být v ašrámu co nejvíc. Průměrný oběd nebo jídlo, a nabídka je široká, hlavní jídla, ovoce saláty, sladkosti, čaje kafe, to vše tam je. Já osobně jsem utrácela kolem 60 až 100 rupií. Dá se utratit kolem 200 rupií na den tedy 160 korun. Venku je to za třetinou cenu a je možné si i dělat jídlo doma. Pak je to mnohem levnější, ale v ašrámu se zaručeně dodržují hygienická pravidla. Je tam laboratoř, vlastní farma, vše je kontrolováno a proto je také cena vyšší. Pokud ale chcete jíst venku, je lepší se vždy zeptat "starousedlíků", kde je to vyzkoušené a bezpečné. Jíst na ulici je nebezpečné.
Co všechno nově příchozí potřebuje ?
Když tam přijedete, musíte si pořídit "pracovní" šaty, které jsou barvy "marun", tedy tmavě fialové, což je barva hluboké transformace. Všichni mají šaty ve stejné v barvě, aby se navzájem nerušili v meditační praxi. Na "setkání bílých rób" si všichni vezmou bílé šaty. Pak je dobré mít ještě pléd, protože večer a ráno může být chladno. Takže jeden bílý pléd a pléd barvy marun. Je dobré mít sedátko a kobereček, protože když se má ležet na mramorové podlaze, je to o nastydnutí . Kobereček také bílý a fialový. Celkem tedy dvoje šaty, dva koberečky, dva plédy, sedátko. Pak klíček od vlastní skříňky a vstupenku do ašrámu.
Jak je to s hygienou ?
Je tam všude spousta sprch a záchodů. K pití je filtrovaná voda, ale prodává se i voda v láhvích. Je potřeba být opatrný kde co pijete a jíte. Jedna ze zásadních podmínek je všude povinně test AIDS. Bez negativního testu je vstup zakázán. HIV pozitivní osoba tam nesmí vstoupit. Test vám tam udělají při informačním pohovoru, který musí každý podstoupit. Nechají si dvě vaše fotky. Vstup se povoluje na tu dobu, jak dlouho trvá vízum a na dobu platnosti testu, což jsou tři měsíce. Pak se musí test zopakovat. Po tu dobu platí průkazka. Protože jsou to tři velké objekty, pokaždé třikrát vám kontrolují průkazku s vaší vlastní fotkou.
Takže peníze s tam nepoužívají ?
V Puně se s penězi přímo většinou nepracuje. Funguje to tam na základě na voucherů, kuponků. Každý si promění tisíc rupií a koupí si voucher. Vše co je v ašrámu je ohodnoceno a při spotřebě nebo nákupu se odpisuje. Když jde na jídlo, odškrtne se mu částka, když si koupí knížku, tak se mu odepíše částka tak dále. Kdy je bazén, tenis, jako by tam se s penězi nepracuje. Penězi v hotovosti se platí pouze kurzy. Je tam i banka, je tam i pošta, možnost výběru z karty. Je tam vše zařízeno tak, že se nemusí vycházet ven z centra. Aby se nemusel pas, který potřebuje třeba k výběru peněz nosit u sebe, tak je tam centrum zvané depozit, kde si každý může uschovat vše co je cenné a co nechce nosit u sebe. Pasy, letenky. A podobně. Takže když si někdo potřebuje zaplatit, tak vybere z depozitu. Jinak se vše škrtá z voucheru. Za tisíc rupií se dostane kupon na tisíc bodů, jednotek centra.
Co ti to dalo ?
V centru jsem byla letos potřetí. Moje nejdůležitější zkušenost z letošního roku je to, že opravdu největší potěšení je setkávání při večerní meditaci, setkávání bílých rób. Setkání s mistrem, setkání komuny, společenstva lidí kteří tam jsou. Je to oslava závěru dne a jsou tam všichni. Můžete vynechat, není to povinnost, ale většinou je to hezké. Začala jsem to pociťovat jako posvátné, hezké. Začala jsem mít pocit, že jsem Oshovi začala víc rozumět a to nemám na mysli jenom angličtinu. Mám na mysli tomu, co říká. Každý prochází svou meditační cestou a na každém tom úseku cesty má nějakou zkušenost a tím pádem může rozumět slovům mistra o něčem. Já jsem v loňském roce prošla důležitými úseky svého života a ty věci které jsem tam slyšela, vystoupily v jiném světle. Začala jsem dostávat při těch setkáních množství vzkazů a poselství. Každý den jsem odcházela s důležitou odpovědí na to, co se v tom dni stalo. To je to úžasný. Může se tam setkat třeba deset tisíc lidí a každý z těch deseti tisíc má svou mysl. Každý jí má něčím zamotanou. Třeba dělá ten svůj kurz, svůj program a tam přijde s něčím a vlastně ten mistr něco říká a pro každého zazní ta jeho odpověď. Třeba na uzavření dne toho celku. Skutečně Oshovy myšlenky a poselství jako osvíceného mistra jsou něco co cítím že je velké mystérium a něco co mi skutečně dává smysl a ukazuje mi cestu dál.
A co Tantra ?
Potom pro mě bylo důležité setkání s Tantrou. Tam je teďˇ i tantrická fakulta, Jsou tam fakulty zaměřené na masáže na terapeutické působení a nyní je tam i Tantra. Je tam třeba dvacetiosmi denní výcvik rozdělený na tři části. Práce dvojic desetidenní setkání, třídenní kurzy, pro někoho kdo chce zkoumat svoje tělo svoji sexualitu. A při tom se setkat i s jinými. Přitom je důležité, že se tam setkávají lidé z celého světa, z různých národností kultur a ras. Zajímavé je třeba to, že úplně jinak prožívají Tantru má Japonka nebo Indka nebo já jako Češka a Evropanka. Při tom se tam ty světy setkávají a při sharingu, si zkušenosti a prožitky vzájemně sdělují. Je hrozně zajímavé pozorovat rozdílnost a zároveň jak jsme stejní a jak jdeme po jedné cestě. Zúčastnila jsem se tří večerů a bylo krásné hluboké setkat se různými nabídkami. Tantrický večer začíná tím, že se tančí, lidé se setkávají očima, zdraví se a potom probíhají jedno dvě základní cvičení. Třeba tanec páteří, tanec hadů. Nebo setkání moře a ženy a společný tanec ve dvojici, kde jeden stojí a zepředu drží záda druhého a setkávají se srdcem. Nebo hodně se tam pracuje s cvičeními s dechem sedí se proti sobě nebo stojí a různým způsobem se dýchá. Také jsme dělali chakra breathig stojíc proti sobě a dívali jsme se do očí. Setkání se svým tělem setkání s druhým pohlavím, setkání se skupinou a na konec setkání se sebou samým.
Co je pro mě nejdůležitější když se řekne Puna nebo Oshovo centrum ?
Několik základních slov. Tanec, pohyb meditace, setkání, sdílení a centrování setkávání se se svým vnitřním centrem a setkávání s celým světem To cítím jako nejdůležitější. Jeden večer byl Oshův proslov, v němž povídal o zenových mistrech . Protože Osho byl velkým propagátorem zenu, který ale nechápal jako náboženství. Podle něj je to o pozornosti a zaměření na vlastní centrum. Hovořil tam o tom, že když někdo přišel do kláštera, tak zenoví mistři nabízeli vlastně jen to jediné a prosté - hrníček čaje. Nejenom jako pohostinství, vlastně nabízeli šálek pozornosti. Je to to jediné, co zenový mistr může nabídnout. To je také možná to poselství, pro které si přijíždějí lidé z celého světa. A pro toto poselství jsem asi přijela letos i já. Zaměření na práci s pozorností je to co můžu slyšet mnohokrát. Ale vlastně mi to trvalo sedm let, než jsem začala rozumět tomu, co Osho říká. A musela jsem si projít spoustou svých zkušeností, leckdy velmi těžkých. Mluvila jsem s několika lidma, kteří dělají různé směry, třeba jógu, meditační techniky. Například jsem potkala jednoho francouzského doktora, který celý život dělá meditace a na otázku proč přijel sem mi odpověděl. " Tady vlastně je strašně moc pohybu, je tam radost, smích a je tam také meditace. A to je to, co zřejmě přitahuje lidi z celého světa. Že meditace není je strnulé sezení nebo že se člověk nesmí zasmát. Tady je příjemné to, že meditace má všechny podoby tvary a je tam také moc pohybu. V Puně mohu hodně tančit, být v pohybu a zároveň mohu jít do toho vnitřního klidu. A úplně svobodně si mohu vybrat kdy chci přijmout kterou formu. Jeden den mohu být klidný meditátor a druhý den být divoká tantrička. Nebo jestli chci být v zahradě s plackou Jsem v klidu, nebo jestli zrovna chci plavat v bazénu. Prostě nabídka a svoboda, o které Osho mluví každý den mnoha svobodách, ta freedom, to je tam to hlavní heslo. To tam je. Spoustu lidí tam přitahuje. Protože se tam může sejít mnoho národů a ras a všichni jsou vítání. To si myslím že je Oshovo poselství. Může přijít kdokoliv odkudkoliv a on nabízí jedno kdo jsi, odkud jsi, co jsi dělal, jak jsi starý, prostě přijde a pracuj na svém buddhovství. Na svém vědomí. Protože to je to podstatné co já ti mohu pomoct nasměrovat nebo pomoct objevit. Osho říkal buďte tady, vstupte do sebe, ale potom šup zpátky do svého života, do toho market place, jak říkal. Do toho každodenního života a tam buďte. Protože je velmi jednoduché zalézt do jeskyně ale tam tu skutečnost to vědomí tu pozornost nemůžete prokázat. Protože když s tím pracujete, tak je důležité to přinést mezi lidi a tam s tím zůstat, tam se to naučit a tím vlastně pomoci celému světu. To je to já cítím že Osho může dát mě a proto ho ctím jako svého mistra.
Jak to tam vypadá architektonicky ?
Jak je to tam postavené ? Osho měl vizi, že všechno má být ve tvaru pyramidy. Proto jsou tam původní meditační prostory, jedna část se jmenuje Pyramidy a tam jsou dělané ty různé kurzy. Všechno to vždycky je klimatizované, mají vlastní podušky, záchody vše je vybavené pro skupinu. Pak je tem původní dům, kde Osho měl první přednášky. Nyní se tam budují dvě obrovské meditační haly ve tvaru pyramidy a k tomu jsou přičleněny další prostory, na ubytování. Jenže tam je prostor, že tato hala nemá stěny, Je otevřena shora ale po stranách je síť proti komárům. Je to otevřené. Takže se tam nedají dělat ráno v šest ty katarzní části dynamické meditace. Protože lidé okolo si stěžují. Samozřejmě když začne třeba pět tisíc lidí najednou křičet, tak to je hodně nahlas. Ale je zázrak, že tam to centrum může fungovat, při té korupci v Indii. Když se nějaká rada rozhodne, že to nemíní dále trpět, tak to tam může ze dne na den skončit. Měla by se otevřít nová hala, která je uzavřená. Všechny věci a budovy jsou natřené černou barvou. Slyšela jsem že to byl důsledek Oshova šprýmu. On byl žertéř který si dělal srandu ze svých obdivovatelů a on řekl že ve má být černé tak oni vše přetřeli. Jinak je tam hodně zeleně, která se denně zalévá. . Kdo by tam chtěl být déle a potřebuje finanční podporu, tak se může pustit do pracovní meditace. Denně šest hodin pracuje. Je tam spousta příležitostí, od jídelny až po zalévání kytek, od PC až po jakékoliv manuál ní práce. Je tam práce spousta. Nedostává peníze ale vouchery a ty může použít na vstupy akce a tak dále. Jak se vlastně člověk dozví kde se co děje. V podstatě u všech vchodů jsou přehledy meditací týdenní denní, různé zprávy o mimořádných akcích. Třeba setkání francouzů nebo lidí, kteří chtějí společně dělat. Pak je tam centrum které informuje o všech Oshových centrech po celém světe, jejich programy a všechny údaje. Protože oshových center je po světě opravdu hodně. Tím že Osho nabízí svobodu volnost a rozhodnutí práce na svém vědomí není tam zaměření není tam spojení s žádným náboženstvím s žádnou církví a žádnou vládou. To jsou věci které Osho neustále kritizoval a proto byl odsouzen všemi vládami, všemi náboženstvími a všemi skupinami v celém světě. Protože se k žádné z nich nepřiklání. Protože on učil, že to vše je jen omezení a jediná cesta je budete li pracovat sami na svém buddhovství. Samozřejmě má Osho mnoho příznivců, protože jim dává možnost svobody a osvobození. Po celém světě je množství center, a v nich se dělá nejen to, co je přímo spojené s Oshem, ale učí se tam například masáže, aurasoma, makrobiotika popřípadě mnoho jiných činností. Když tam lidi přijdou tak se mohou zúčastnit kurzů, nebo nabídnout to co umějí sami a uspořádat svůj program. Já jsem poznala obě centra u nás a například v Austrálii navštívila tři centra. Do centra můžete prostě přijet kvůli tomu, co se tam dělá. Za účelem jakéhokoliv programu. To neznamená, že tam jedu kvůli Oshovi, ale protože chci na sobě svobodně pracovat a jsem připravena dodržet pravidla, platná ve všech centrech po celém světě. V každém centru se dělají aspoň dvě meditace denně a také setkání bílých rób.
Co ještě Puna nabízí.
Kromě pobytu v centru je možné také dělat výlety na Goa, to je turistické centrum nedaleko od Puny. Je tam spousta sanjásinů, kteří meditují u moře a je to moc příjemné.
Jak dlouho by tam měl člověk zůstat ?
Dva až tři měsíce je ideální doba. Moje doporučení je pobýt v centru aspoň měsíc, to je minimum. To je doba, za kterou se dá opustit naše evropská kolečka a přehodit se na meditace. A pak je dobré si odpočinout na plážích Goa, osvěžit se čerstvým vzduchem, mořskou vodou a ... zkušeností odejít domů, na "market place"

Helena Unmani